Některé otázky spojené se clením

Celnímu řízení podléhá veškeré zboží přicházející na území EU ze zahraničí. Toto zboží je nutné v souladu s příslušnými normami propustit do režimu volného oběhu, přičemž návrh na propuštění zboží do daného režimu podává příjemce zboží nebo zvolený zástupce (celní deklarant, zpravidla specializovaná společnost). Je potřeba předložit tzv. celní prohlášení, které (mimo další údaje) zahrnuje i navrhované celní zařazení dováženého zboží. Netřeba dodávat, že toto zařazení je klíčové pro určení výše cla, správné zařazení je proto kriticky důležité pro vaše kalkulace.

Je celkem pochopitelné, že pro podnikatele je příznivější dovážet zboží s nulovým clem; to někdy může (zejména v hraničních případech) svádět podnikatele k přípravě dokumentace, která umožní zařazení do výhodnější sazby cla, ačkoliv reálně mohou existovat důvody, pro které by zboží mohlo či mělo být zařazeno do kategorie s nenulovým clem. Před tendencí ohýbat realitu pomocí podobných administrativních kliček však varujeme – uvádění nesprávných údajů je celní přestupek, který může být penalizován (pokutou až do výše 4 000 000 Kč).
Samozřejmě většinou dochází k nesprávnému zařazení spíše z důvodu neznalosti celního sazebníku, případně nevědomosti, jak s ním pracovat.

V průběhu celního řízení se porovnávají údaje v dokumentech se skutečným stavem zboží. Obvykle celní orgány kontrolují správnost předložených dokladů, nicméně zejména v případě podezření na nesoulad uváděných skutečností se skutečným stavem mohou přistoupit k fyzické kontrole zboží. Pokud dojde ke zjištění diskrepance mezi uváděnými údaji a reálným stavem, dojde pochopitelně ke změně celního zařazení.

Dalším významným rizikem je aplikace obecnější kategorie sazebníku tam, kde se v celní praxi zboží zařazuje do specifické kategorie. Setkali jsme se s případem, kdy podnikatel dovážel komponenty pro sestavení dronů, přičemž při kalkulaci počítal s tím, že půjde o společnou položku „hračky – stavebnice“ s nulovým clem; k jeho nemilému překvapení však na JSD figurovaly jednotlivé komponenty zvlášť a jako takové byly procleny s nenulovým clem (kamery, elektromotory apod.), takže musel odvést clo i vyšší DPH, s čímž v kalkulaci nepočítal.
Podobně může nastat problém i při dovozu náhradních dílů či komponent např. pro větší strojní celky: ač v sazebníku existují sazby pro tyto celky a nezřídka pak podskupina sazeb pro náhradní díly těchto celků, pokud je daný náhradní díl ucelenou jednotkou s konkrétní funkcí, která umožňuje zařazení do samostatné kategorie (elektromotor, převodovka apod.), pak se opět aplikuje ono specifické, nikoliv obecné zařazení.

Je potřeba si uvědomit, že je to vždy celní úřad, který má poslední slovo ve věci zařazení zboží do konkrétní sazby dle celního sazebníku. Určitou komplikací je skutečnost, že neexistuje obecně platný jasný postup, jak zboží zařazovat, a může se tak stát (a v praxi se to nezřídka stává), že různí celníci mohou mít různý pohled na jednu a tutéž věc. V tomto ohledu však existuje jedna možnost – obrátit se na celní úřad s žádostí o závaznou informaci o celním zařazení. Tuto žádost je nutné doložit detailními informacemi o uvažovaném zboží (přesný popis, účel použití, fotografie, technickou dokumentaci, z jakého materiálu je vyrobeno, apod.) současně navrhnout položku celního sazebníku. Celní úřad po prověření vydá závaznou informaci k celnímu zařazení, která je pak použita k celnímu řízení a v budoucnu může sloužit jako doklad o zařazení zboží v případě zpětné kontroly CÚ.

Problematika zastupování v celním řízení – přímé a nepřímé zastoupení

S výjimkou větších firem či firem, jejichž primární činností je mezinárodní obchod a mají tak své vlastní interní celní oddělení, zajišťují proces clení zmocnění deklaranti, kteří dovozce v celním řízení zastupují. Zastupování v celním řízení může být buď přímé, nebo nepřímé, přičemž rozdíl mezi oběma typy zastupování má poměrně dalekosáhlé konotace:
Při přímém zastoupení deklarant jedná v rámci celního řízení jménem dovozce a na jeho účet. Adresátem rozhodnutí celního orgánu a plátcem celního dluhu je dovozce, který rovněž odpovídá za včasnost, přesnost a úplnost podání celního prohlášení. Při tomto typu zastupování tak přímý zástupce de facto není účastníkem celního řízení
Při nepřímém zastupování jedná v celním řízení zástupce za dovozce vlastním jménem a na svůj účet. Dovozce tak není faktickým účastníkem celního řízení a důsledky takového řízení jsou z pohledu celní správy adresovány nepřímému zástupci. Nepřímý zástupce například za dovozce nejen podává celní prohlášení, ale také odpovídá celní správě za úhradu celního dluhu a za správnost, pravdivost a úplnost deklarovaných údajů a připojených dokladů.

Z výše uvedeného je zřejmé, že u přímého zastoupení leží zodpovědnost za celní deklaraci a její důsledky plně na bedrech dovozce, přínosem pro dovozce je tak pouze skutečnost, že nemusí přímo vstupovat do styku s celním orgánem. U nepřímého zastoupení je nastolena určitá rovnováha – je v zájmu deklaranta upozornit na případné nedostatky v popisu zboží nebo rozpor mezi popisem zboží a celním zařazením, protože v případě chybně vyplněné deklarace deklarant nese hmotnou zodpovědnost společně s dovozcem. Ač i u přímého zastoupení lze očekávat a vyžadovat odbornou erudici specializovaných pracovníků zmocněného subjektu, u nepřímého zastoupení je motivace deklarantů ke korektnímu zařazení přeci jen silnější.

 

Zvažujete import z Číny? Napište nám Váš záměr a dotazy.

//]]>